Léčba rakoviny a onkologická nádorová onemocnění

Onkologická a nádorová onemocnění

Světové statistiky výskytu rakoviny každým rokem stoupají, průměrně však ročně zaznamenáme okolo 15 miliónů lidí, kteří onemocní rakovinou. Rakovinné buňky jsou v lidském těle běžně přítomny bez jakýchkoliv příznaků, propuknout v nádor je však přiměje až souhra množství nežádoucích faktorů, jako je nezdravý životní styl, toxiny z prostředí či radiace.

Nejdůležitějším v boji s rakovinou je imunitní systémjehož síla a odolnost je ovlivněna životním stylem. Jak někteří vědci v posledních letech zdůrazňují, při léčbě rakoviny dochází pouze k odstranění problému - nádoru, který však neřeší příčinu samotného onemocnění – oslabený imunitní systém. Proto je důležité se při klasické léčbě nádorového onemocnění zamyslet i nad změnou přístupu k vlastnímu životnímu stylu a podpořit imunitu – zdravou stravou, pravidelným a dostatečným pohybem. Vhodnou formou jsou i detoxikační metody, kterými z těla odstraňujeme toxické těžké kovy, plísně a další nežádoucí škodlivé látky. Žijeme ve značně znečištěném prostředí, které nás ovlivňuje a potraviny i přes ten nejlepší výběr často neobsahují vše potřebné. V neposlední řadě je důležité zaujmout zodpovědný a pozitivní přístup k životu a vlastnímu zdraví.

 

Zkušenosti pacientů

Žádná bylinka, lék nebo léčebná procedura nedokážou samostatně rakovinu porazit. Nejdůležitější složkou při boji s rakovinou, a zároveň tou nejsilnější a nejpřirozenější, je vlastní obranný systém organismu – imunita. Význam imunitního systému je v případě rakoviny stěžejní. Zdravý imunitní systém si dokáže poradit nejen s potenciálně nebezpečnými mikroorganismy v našem okolí, ale odrazí i útoky cizích či narušených buněk v našem těle. Při správném fungování by si dokázal poradit i s rakovinou, současný životní styl a znečištěné prostředí však imunitní systém oslabují a ten nemůže v dostatečné míře a síle bojovat. Pokud imunitní systém řeší více problémů najednou, může nádorové bujení uniknout jeho pozornosti. Během krátké chvíle však nádor naroste a imunitní systém má pouze omezené kapacity na jeho likvidaci, proto vždy zlikviduje pouze jeho část. Tím má nádor neustále šanci přežívat.

Pokud imunitní systém nevydrží nápor negativních faktorů, onemocníme. Bohužel dnes spoustu onemocnění řešíme chemickou cestou v podobě léků a spoléháme na to, že nás velmi rychle postaví zpět „na nohy“. Tím však prokazujeme medvědí službu celému tělu.

Nádorové buňky jsou velmi specifické. Vznikají nejčastěji vlivem volných radikálů v kombinaci s karcinogenními vlivy ze stravy a vnějšího prostředí, které mohou změnit DNA ve zdravé buňce a způsobit tak její mutaci. Při této mutaci se u rakovinných buněk vypne apoptóza (řízená buněčná smrt) a rakovinné buňky tak bez zásahu (medicínsky vedené léčby nebo podpořením přirozené protinádorové imunityneustále rostou, sílí a vyčerpávají tak organismus. Protože nádorové buňky vznikají z buněk tělu vlastních a známých, dokážou být před vlastním imunitním systémem dlouhou dobu neviditelné a často ho v počátcích onemocnění spíše využívají ve svůj prospěch. Při boji s rakovinou je nejdůležitější spolupráce mezi všemi buňkami imunitního systému, neboť některé z nich reagují pouze proti určitým nádorovým buňkám (se specifickým antigenem na svém povrchu) a jiné tak nepostihnou, proto je vhodná podpora správné funkce všech leukocytů. Pro bílé krvinky bojující s rakovinnými buňkami je tento zápas velmi vyčerpávající, umírají za poměrně krátkou dobu a je jich tedy potřeba velké množství, aby rakovinu porazili.

Jedněmi z nejvýznamnějších skupin bílých krvinek podílejících se na protirakovinné imunitě jsou T-lymfocyty, konkrétně jejich poddruhy CD4+ a CD8+, z nichž každá skupina vykonává odlišnou činnost.

Buňky označené CD4+Th1 dokážou na nádorovou buňku upozornit tím, že v jejím okolí vyvolají zánět a vyburcují tak imunitní systém k reakci. Úzce spolupracují s makrofágy, dalšími významnými buňkami imunitního systému, které provádí fagocytózu (buněčné pohlcování). Makrofágy dokážou regulovat zánět, působit cytotoxicky (zabíjet) a následně odstraňovat mrtvé buňky. CD4+Th1 působí ve spolupráci s CD8+ silnější „alarm“ než při samostatné činnosti a jsou schopny buňkám CD8+ prodloužit jejich životnost.

Buňky CD4+Th2 reagují proti cizorodým látkám a jsou hlavním pomocníkem B-lymfocytů, které se podílejí na tzv. protilátkové imunitě (vytváří protilátky). Podle množství buněk CD4+Th2 se dá rozpoznat stupeň onemocnění - čím déle onemocnění již probíhá, tím je těchto buněk více. Avšak na úkor CD4+Th1, jejichž činnost (zvýraznění nádoru) je pro zásah proti rakovinným buňkám prvořadý. Bez nich vytvářené protilátky neví, kde zasáhnout.

CD8+ jsou hlavním vykonavatelem apoptózy, přirozeného a životně důležitého procesu řízené buněčné smrti, která slouží k eliminaci nepotřebných či poškozených buněk. Apoptóza může probíhat spontánně (zabraňuje vzniku nadbytečných buněk, likviduje buňky staré) nebo může být vyvolaná patologickým podnětem (např. nakaženou buňkou, chemoterapií). Při apoptóze dochází k rozpadu buňky na malé části a pohlcení fagocytózou, nevzniká tak nekróza (odumření) a následný zánět, jako je tomu v případě nesprávné smrti buňky.

Imunitní systém není všemocný, jeho využití v případech onemocnění je však tou nejpřirozenější možností. Bohužel standardní léčba za využití cytostatik (chemoterapie) či ozařování (radioterapie) výrazně imunitní schopnosti organismu (protiinfekční imunitu) oslabuje. Při této léčbě bývá imunitní systém velmi zatěžován. Chemoterapie a ozařování jej natolik poškozují, že bez podpory zvenčí – zdravé výživy a alternativních metod podpůrné léčby, není schopen účinně bojovat nejen s rakovinou, ale ani s jakoukoliv infekcí, která organismus napadne. Bohužel je jen málo lékařů, kteří o této nutné podpoře informují. K boji s onemocněním pokračujte ve standardní léčbě, ke zvýšení její účinnosti a kvality života však zároveň začněte se změnou přístupu k vlastní životosprávě. 

 

Poradna onkologie        

 

Dávkování při onkologických onemocněních

   

 


Prekancerózy 2 x 100mg denně / 3 měsíce  

Karcinomy v zažívacím traktu

(jazyk, jícen, žaludek, tlusté střevo, konečník, žlučník, slinivka, játra)

2 x 100mg denně / 4 měsíce  

Karcinomy gynekologického ústrojí

(děloha, děložní čípek, vaječníky)

2 x 100mg denně / 4 měsíce  

Karcinomy urologického ústrojí

(močový měchýř, ledviny, prostata, varlata)

2 x 100mg denně / 4 měsíce  

Karcinomy ostatních orgánů

(mozek, plíce, lymfatické uzliny, prsní žlázy)
2 x 100mg denně / 4 měsíce  
Melanomy kůže 2 x 100mg denně / 4 měsíce  

Vedlejší účinky

Penoxal je velmi dobře snášen i při vysokém dávkování a při dlouhodobém užívání se nevytváří závislost. Přípravek nemá vedlejší účinky, není to antibiotikum, je zcela netoxický a bez vzájemného působení s ostatními přípravky nebo léky. Ve výjimečných případech může dojít k průjmu. V tomto případě doporučujeme snížit dávkování. U autoimunitních onemocnění doporučujeme jeho užívání konzultovat s Vaším lékařem.
 

Provedené studie - onkologická onemocnění

Provedené studie ostatní

 

 Další informace

 

Druhy rakoviny

Rakovina tlustého střeva a její příznaky, Rakovina žaludku a její příznaky, Rakovina slinivky břišní a její příznaky, Rakovina plic a její příznaky, Rakovina jater a její příznaky, Rakovina ledvin a její příznaky, Rakovina lymfatického systému a její příznaky, Rakovina kůže a její příznaky, Rakovina krve - Leukémie a její příznaky, Rakovina mozku a její příznaky, Rakovina dělohy a její příznaky, Rakovina děložního čípku a její příznaky, Rakovina vaječníků, vejcovodů a její příznaky, Rakovina prsu a její příznaky, Rakovina močového měchýře a její příznaky, Rakovina prostaty a její příznaky, Rakovina varlat a její příznaky,