Zánět středního ucha (otitida)

Zánět středního ucha patří k nejčastějším dětským onemocněním, ale potrápit může i dospělé. V dětském věku zánět středního ucha prodělá až polovina lidí, což je dáno stavbou ucha i nezralostí imunitního systému v tomto období. S dospělostí a pokročilejším věkem se pak výskyt a riziko onemocnění zánětu středního ucha snižuje.

Faktory zánětu středního ucha 

Poměrně nepříjemné a bolestivé zánětlivé onemocnění středního ucha může vyvolat pouhá rýma či jiné virové onemocnění dýchacích cest. Nejčastěji je za zánět zodpovědná bakterie Streptokok (Streptococcus pneumoniae). Infekce je šířena skrz Eustachovu neboli sluchovou trubici, která má u dětí kratší rozměr a je otevřenější s menším sklonem k nosohltanu. Tím je cesta infekce do středoušní dutiny snazší. V dospělosti je sluchová trubice standardně uzavřená, otevírá se pouze při polknutí či zívnutí. Při nedostatečném odvádění hlenu z nosu je střední ucho ohroženo bakteriální infekcí.

U dětí s oslabeným imunitním systémem může dojít k opakované infekci středouší, a tím přejít do chronického stádia. Riziko chronické infekce se s věkem dítěte zvyšuje. Příčinou onemocnění zánětu středního ucha může být také prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Život v zakouřeném prostředí, čili pasivní kouření bývá jednou z možných příčin stejně jako špatná hygiena nebo krátké kojení. U alergických dětí se velmi často spouští nehnisavý zánět středního ucha.

Příznaky zánětu středního ucha 

Ačkoli se velikost příznaků zánětu středního ucha u každého liší (u nejmenších dětí mohou být příznaky přehlédnuty), ukazatelé nemoci jsou z velké části jednoznačné. Vedle silné bolesti ucha se vzrůstající tendencí je zánět doprovázen teplotami okolo 38 -39°C. Při kašli a polykání se bolesti stupňují a v nočních hodinách bývají intenzivnější. K méně častým příznakům patří průjem a zvracení. V průběhu zánětu středního ucha si starší děti uvědomují přechodné zhoršení sluchu či pocit plného ucha. Příznak v podobě hnisu, který se objevuje ve zvukovodu při propíchnutí ušního bubínku, značí hnisavý zánět. Uvolněním hnisavého příznaku se pacientovi velmi uleví a odezní nejhorší bolesti.

Prevence zánětu středního ucha 

Základní prevencí zánětlivého onemocnění středního ucha je celková prevence nachlazení, oslabení imunitního systému či jakékoli nemoci bakteriálního původu. Je tedy potřeba dodržet hodnotnou výživu s dostatkem vitaminů posilující obranyschopnost, oblékání s ohledem na počasí, vyhýbání se průvanu a další podobná opatření. Pokud se nelze vyhnout onemocnění horních cest dýchacích, je třeba zachovávat průchodné dutiny pravidelným smrkáním či odsáváním u kojenců. Pomoci k uvolnění rýmy pak může napařování či nahřívání v horké vodě. V některých případech či opakovaných zánětech středního ucha jsou preventivně odstraňovány nosní mandle.

Léčba zánětu středního ucha 

Léčba zánětu středního ucha je vždy zahajována antibiotiky, která však narušují střevní mikroflóru. Po doužívání antibiotik je tedy vhodné obnovit střevní rovnováhu vitamíny či bylinkami. V případě vytvořeného hlenu či hnisu při zánětu středouší lékař zasahuje propíchnutím bubínku, pokud nepraskne samovolně, čímž se postiženému výrazně uleví. Posílení imunitního systému je nezbytné především při rekonvalescenci.

Vliv imunitního systému na zánět středního ucha 

Při snížené funkci imunitního systému může docházet k opakovaným zánětům středního ucha. Čím oslabenější imunitní systém, tím častěji dochází k infekcím a následným zánětům. Velmi vzácně může být příčinou otitidy Kartagenerův syndrom, který způsobuje narušenou funkci řasinek odstraňující nečistoty v dýchacím traktu. Porucha imunitního systému tedy může být hlavním činitelem mnohdy opakujících se zánětů středouší léčených antibiotiky, která narušují střevní mikroflóru, a tím oslabují organismus. Jako prevenci i doplňkovou léčbu je tedy doporučováno posilování imunitního systému.

 Další informace