Záněty a viry a Penoxal

Proč Penoxal a zánětlivá a virová onemocnění

Záněty a virová onemocnění jsou poměrně častým problémem dnešní moderní doby, se kterým se v průběhu života setká každý. Za jejich vznik mohou nejčastěji nežádoucí mikroorganismy, které organismus napadnou, a následný zánět funguje jako obranný mechanismus upozorňující na možné poškození. Vznik zánětů a virových onemocnění úzce souvisí s nedostatečnou a oslabenou funkcí imunitního systému. Kvůli možnému přechodu onemocnění do chronického a závažnějšího stavu je důležitá včasná léčba a především posílení imunity, která onemocněním zabrání.

Záněty mohou pracovat pro nás a svou výstražnou funkcí nás relativně včas upozornit na problém v organismu. V případě dlouhotrvajícího, tzv. chronického zánětu, se však zánět stává naším nepřítelem, který vyčerpává imunitní systém a stojí za vznikem či zhoršením mnohých civilizačních a degenerativních onemocnění, podílí se na závažných onemocněních srdce a také na vzniku rakoviny.

Zkušenosti pacientů

Příčinami vzniku většiny akutních zánětlivých onemocnění je především narušená imunita. Zánět je reakcí na patogeny proniklé do těla (viry, bakterie, parazité), na působení chemických a fyzikálních vlivů nebo obrana před poškozením organismu. Chronický zánět bývá nejčastěji výsledkem nesprávně či nedostatečně léčeného akutního zánětu, který může způsobit nevratné orgánové změny či poruchy jejich funkce.

Akutní zánětlivé onemocnění vyvolá imunitní reakci, které se účastní především makrofágy, specifické bílé krvinky. V některých případech je vhodné příznaky onemocnění nepotlačovat (např. teplota při nachlazení), ale nechat imunitní systém, ať si s problémem poradí. Při déletrvajících či zhoršujících se příznacích je však farmakologická pomoc nezbytná. Častými onemocněními bývají virózy způsobující záněty dutin, nosohltanu či průdušek, zánět mandlí (angína), zápal plic, zánět dásní, záněty močového měchýře a další. Některým zánětům zabránit nelze – např. zánětu slepého střeva, proti jiným může bojovat naše imunita. 

Preventivními opatřeními ve všech případech je zdravý životní styl - zdravá strava, dostatek pohybu a odpočinku a správné hygienické návyky, které povedou k posílení imunity. Proti zánětům působí omega-3 mastné kyseliny, které najdeme v rybách, lněném semínku a ořeších a také konzumace potravin s protizánětlivým účinkem – zázvor, česnek, cibule, kurkuma, máta a další.

Příznaky onemocnění se projevují nejprve v místě zánětu (bolestí, otokem, zduřením, začervenáním, lokální horkostí), poté může nastoupit odpověď celého organismu, jako je únava, teplota či změny v krevním obrazu - zmnožení bílých krvinek (leukocytóza), zvýšená sedimentace či hodnota CRP. U chronického zánětu se navíc objevují poruchy funkce postižených orgánů. Zánětem neustále zatěžovaný imunitní systém nedokáže bojovat s jinými onemocněními, které člověka ohrožují a ten se tak stává mnohem náchylnější vůči všem infekcím.

Virová onemocnění (virózy) patří kvůli své rozšířenosti mezi nejnákladnější položku současné medicíny. Různých typů virů je velké množství, jejich průnik do organismu mnohdy ani nepocítíme, neboť jsou velmi rychle zničeny díky zásahu imunitního systému. Převážná většina způsobuje lehká onemocnění (rýmu, chřipku, opary, virové průjmy), jiná nás však mohou ohrozit na životě nebo ovlivnit další generace (žloutenka, AIDS, encefalitida, neštovice, spalničky, příušnice). Vzrůstající tendenci zaznamenáváme u infekcí způsobených HPV virem, které vyvolávají rakovinné bujení na děložním čípku a další potíže.

Viry jsou přítomny v krvi, slinách, moči, stolici a v sekretu dýchacích cest, nakažení je velmi snadné, stačí pouhý kontakt či přenos vzduchem. Do těla se nejčastěji dostávají dýchacími cestami a trávicím traktem, méně často přes poraněnou kůži nebo placentou (přenos z matky na plod). Po průniku do organismu vyhledají vhodnou buňku, ve které změní (replikují) DNA ve svůj prospěch a následně probíhá souboj viru s imunitním systémem. Pokud je imunita oslabená, umožní viru se rozmnožit a po uplynutí inkubační doby se projevit nemocí. Některé viry po prodělaném onemocnění mohou v těle přetrvávat po delší dobu či po celý život (např. herpes simplex).

Prevencí onemocnění je kromě dostatečné hygieny a zdravého životního stylu i otužování posilující imunitní systém a očkování.

Léčba většiny lehkých virových chorob spočívá v klidu na lůžku, dostatku tekutin a vitamínů, popř. užívání léků proti bolesti a teplotě. Proti některým virovým onemocněním již byly vyvinuty účinné vakcíny či léky (virostatika). Co je u těchto onemocnění neúčinné, jsou často nevhodně předepisovaná antibiotika.

Skutečnost, nad kterou je vhodné se zamyslet

Velmi důležitým prvkem při léčbě většiny onemocnění je správně fungující imunitní systém, jehož síla a odolnost je ovlivněna životním stylem. Imunitní systém je pro organismus člověka životně důležitou součástí, která mu umožňuje žít v nesterilním prostředí, čelit působení mikroorganismů a bránit se možnému onemocnění. Současné rychlé životní tempo, nadbytek stresu, nezdravé stravování, nedostatek pohybu a znečištěné životní prostředí však náš imunitní systém oslabují. Oslabený organismus je náchylnější k mnohým onemocněním. Každá nemoc znamená pro tělo velkou zátěž. Bohužel dnes spoustu onemocnění řešíme chemickou cestou v podobě léků a spoléháme na to, že budeme zdraví. Lékaři na nás bohužel nemají čas a téměř vždy nehledají příčinu potíží, ale doporučí medikamenty, které v lepším případě potíže vyřeší. Příčinou může být oslabený imunitní systém nebo v těle zanesené dlouhodobé záněty, viry, paraziti, těžké kovy, plísně atd.  Pak se nám nemoci a potíže vracejí v různých formách, někdy až do chronických stavů. Proto je důležité se zamyslet i nad změnou přístupu k vlastnímu životnímu stylu a podpořit imunitu – zdravou stravou, dostatkem zdravé tekutiny, pravidelným a dostatečným pohybem. Vhodnou formou jsou i detoxikační metody, kterými z těla odstraňujeme toxické těžké kovy, plísně a další nežádoucí škodlivé látky. Šetrnější a výhodnější je tedy onemocněním předcházet a o imunitní systém pečovat a posilovat ho. Žijeme ve značně znečištěném prostředí, které nás ovlivňuje a potraviny i přes ten nejlepší výběr často neobsahují vše potřebné.  

Zánětlivá a virová onemocnění


Onemocnění virového původu (chřipka, opary, bradavice) 2 x 50mg denně / 1 měsíc
Virové či bakteriální střevní potíže (Shigella, Salmonella) 2 x 50mg denně / 2 měsíce
Onemocnění jater (hepatitidy, cirhóza, dědičné onemocnění) 2 x 50mg denně / 2 měsíce
Zánět žlučníku, slinivky 2 x 50mg denně / 2 měsíce
Záněty ledvin a močových cest 2 x 50mg denně / 2 měsíce

Vedlejší účinky

Penoxal je velmi dobře snášen i při vysokém dávkování a při dlouhodobém užívání se nevytváří závislost. Přípravek nemá vedlejší účinky, není to antibiotikum, je zcela netoxický a bez vzájemného působení s ostatními přípravky nebo léky. Ve výjimečných případech může dojít k průjmu. V tomto případě doporučujeme snížit dávkování. U autoimunitních onemocnění doporučujeme jeho užívání konzultovat s Vaším lékařem. 

Poradna lekare

Provedené studie ostatní

 Další informace