Záněty střev a jejich příznaky

Záněty střev a jejich příznaky

Zánětlivá onemocnění střev vyvolává celá řada faktorů. Záněty střev s neznámou příčinou jsou považovány za nespecifické. Specifické záněty střev jsou pak děleny na ischemickou kolitidu, infekční kolitidu, kolagenní kolitidu a celiakii (intolerance lepku). Výskyt zánětů střev je způsoben špatnou skladbou stravy, nedostatečným pohybem i dalšími faktory. Přehlížené potíže s trávením a příznaků střevních zánětů mohou vyústit v onkologické onemocnění. Rakovina střev či konečníku se řadí mezi nejčastější národová onemocnění ve světě.

Faktory zánětů střev

Faktory zánětů střev mohou být vnější i dědičné. Velkou roli vzniku zánětlivého onemocnění střev hraje věk. Po padesátém roce věku jsou nakumulovány faktory vlivem nepřízní v průběhu života. Záněty střev se však mohou objevit také u mladší generace. Statistiky dokazují, že v zemích, kde je zvýšena konzumace piva, je také větší počet lidí s onemocněním střev. K hlavním rizikovým faktorům pak patří špatné stravování, které ovlivňuje funkci organismu, hladinu vitaminů v těle, a tím i činnost trávicí soustavy. Snížená funkce imunitního systému nebo alergické reakce jsou dalšími možnými příčinami zánětů střev. Významný podíl na vzniku zánětu střev mají i psychické faktory a kouření. U nespecifických zánětů střev, Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, nejsou přesné příčiny vzniku známy, uvádí se však pravděpodobnost výskytu bakterií, přehnaná reakce imunitního systému, nedostatek vlákniny, nadbytek cukrů v těle či hormonální antikoncepce.

Příznaky zánětů střev

Příznaky zánětů střev jsou mnohdy zaměněny s příznaky poruchy trávicí soustavy. Takové příznaky obvykle znamenají bolesti břicha v různé intenzitě, průjem, vředy, bolestivý konečník, častá stolice či nevolnost. Stejně jako u jiných zánětlivých nemocí patří mezi střevní příznaky teploty, které jsou provázeny například ztrátou chuti k jídlu. Záněty střev mohou při defekaci (vyměšování) vyvolat sytě červenou krev či hlen.

Prevence zánětů střev

Jako prevenci je pokud možno ideální vyvarovat se všem rizikovým faktorům uvedeným výše. Složení jídelníčku by mělo obsahovat dostatek vlákniny, vitaminů, minerálů či zdravých tuků a zaměřit se tak na pravidelný přísun ovoce a zeleniny. Pitný režim by měl zahrnovat především čistou vodu, bylinné a zelené čaje či ovocné a zeleninové šťávy. Při prevenci zánětů střev je zakázáno kouření i alkoholické nápoje. V souvislosti s vlivem oslabeného imunitního systému na vznik zánětlivého onemocnění je pak velmi účinnou prevencí zánětu střev cílené posílení imunity přírodními preparáty.

Léčba zánětů střev

Léčba zánětů střev se liší v závislosti na jejím druhu. V případě ulcerózní kolitidy (onemocnění tlustého střeva) léčba nařizuje pravidelné doplňování tekutin a minerálů a bezezbytkovou stravu (ačkoli je vláknina považována za zdravou, v tomto případě je vyloučena). Léčení je podpořeno přírodní cestou na posílení imunitního systému. U nespecifických zánětů střev, jako je Crohnova choroba, se léčba vzhledem k neznámým příčinám stanovuje velmi těžko. V závislosti na průběhu nespecifických zánětů střev bývá však nařízena vhodná dieta a podávány protizánětlivé léky. V akutních fázích je pacient odkázán na ambulantní léčení.

Vliv imunitního systému na záněty střev

Při oslabeném imunitním systému dochází k vyšší pravděpodobnosti vzniku zánětlivého onemocnění, přirozeně i zánětu střev. Pravidelné posílení imunitního systému zabraňuje množení bakterií v trávicím traktu a zastupuje tak ideální prevenci specifických i nespecifických zánětů střev. Pokud není zavčasu řešeno oslabení imunity, může dojít až ke chronickému selhání střev či rakovině, které jsou pak velmi těžce, mnohdy bez úspěchu léčeny.